Krajina pro ŽIVOT, ne pro KAMIONY – JIŽNÍ VARIANTA je stále aktuální

Navrhovaná trasa silnice I/35 dálničního typu z Liberce do Hradce Králové prochází středem Českého ráje. Nenávratně poškozuje území mezi Hruboskalským skalním městem, Kozákovem a Troskami. Tato trasa je navržena i ve variantě, která Český ráj obchází jižně, z Mnichova Hradiště přes Kněžmost do Jičína. Tato ekonomicky i ekologicky přijatelná varianta však byla i přes nesouhlas obcí, občanských sdružení, spolků a občanů vyřazena z dalšího rozpracování.

Současný projekt silnice I/35 dálničního typu je navržen jako čtyřpruh, začínající v Ohrazenicích u Turnova a dále ve formě čtyřpruhu protíná území mezi Hruboskalskem, Kozákovem a Troskami. Tento drahý, složitý a  škodlivý projekt je výhodný pro dodavatele a developery, ne však pro lidi, krajinu a státní kasu. Levnější a přitom šetrnější alternativa, která ušetří peníze, zdraví i krajinu, existuje. Je však potřeba ji prosadit a nedopustit výstavbu v mnoha směrech špatného záměru českorajské I/35.

Český ráj je cíl, ne průtah se skladovacími halami.

Krásná krajina Českého ráje potřebuje naši ochranu. Podporujeme místní farmáře, živnostníky, zemědělce, podnikatele v turistickém ruchu, cyklisty, turisty a všechny lidi, kteří Český ráj chrání, rozvíjí a ne jej ničí. Podporujeme lidi, kteří v Českém ráji vidí svůj cíl. Zavlečení nové kamionové dopravy do Českého ráje je samo o sobě zničením tohoto jedinečného místa. Největší katastrofou pro toto území však budou developerské projekty se skladovými  a montážními halami, které této krajině dají úplně jinou tvář.

Silnice I/35 dálničního typu Turnovu ani obcím na trase nepomůže.

Turnov je zahlcen především vnitroměstskou a místní dopravou z přilehlých oblastí. Dopravu na turnovském náměstí ani dle studie AFRY 202* nevyřeší novostavba silnice I/35 včetně navazujícího přivaděče na Semily. Zmíněný přivaděč má významný negativní vliv na biologicky cenné oblasti v trase a končí zcela nesmyslně v lese. Přivaděč se napojuje v Žernově a končí na stávající křižovatce v Zeleném Háji. Dalších 8 kilometrů pak pokračuje do Semil po staré silnici, v sevřeném údolí obce Slaná a Hořensko, kde často není místo ani pro chodník. Toto řešení je s udávaným přivedením cca 10 000 aut na den skutečným výsměchem místním občanům.

Milovníci místní krajiny si mohou odpovědět na otázky:

Co přinese dálnice a mimoúrovňová křižovatka obyvatelům sídliště v Ohrazenicích? Hluk, emise a zničení bezprostředního okolí.

Co přinese mostní estakáda podél Jizery z Přepeř do Mašova cyklistům a lidem, kteří si přišli do těchto míst odpočinout?

Co přinese poddolování Mašova tamním obyvatelům, si netroufáme vůbec domyslet. Co přinese nezodpovědný optimismus projektantů, kteří v této geologicky nevyzpytatelné oblasti navrhli tunel dlouhý 900 metrů, který vypouští dálniční čtyřpruh v Pelešanech, aby se následně zvedl do výše mnoha metrů, překonal železniční trať, a přešel v mimoúrovňovou křižovatku u Trevosu?

Co přinese dálnice lidem bydlícím a podnikajícím v zemědělství v obcích Svatoňovice, Volavec a Blatec? Nic než zábor zemědělské půdy ve prospěch nové tranzitní dopravy a montážních hal!

Co přinese obyvatelům Rovenska pod Troskami jiného, než zábor jediného rozvojového území, určeného pro výstavbu rodinných domků, když v tuto chvíli je Rovensko ušetřeno veškeré tranzitní dopravy?

Vážení občané,

rychlostní silnice I/35 je akt politické vůle. Pan krajský hejtman Půta, který kdysi aktivně podporoval obchvat Českého ráje, jižní variantu a účastnil se protidálničních pochodů, dnes mluví jinou řečí. Rychlostní silnici I/35 přes Český ráj obhajuje nepravdivým tvrzením, že doprava v úseku Turnov – Jičín rapidně stoupla. Na základě měření intenzity dopravy na silnici I/35, ve směru Turnov – Jičín, na jednom z nejkritičtějších míst, na křižovatce v Karlovicích, v červnu 2024, bylo zjištěno následující: doprava v tomto místě nejen nenarostla, ale v porovnání s rokem 2020, kdy bylo provedeno poslední celostátní sčítání, klesla. Průměrná intenzita dopravy na této křižovatce, měřená v den největšího zatížení, to je v pátek, v neděli a v pondělí, za pěkného počasí, je 10 214 aut za 24 hodin. Z toho nákladní doprava představuje 698 aut za 24 hodin a osobní doprava představuje 9 515 aut. Kapacita této silnice je však  až 20 000 aut za 24 hodin.

Ani my však nechceme, aby obyvatelé obcí na současné trase silnice I/35 byli obtěžováni hlukem a emisemi. Musíme však hledět do moderního světa, ne do šuplíků s dávno zastaralými plány Ředitelství silnic a dálnic. Český ráj stojí za to, abychom pro řešení jeho dopravních problémů zvolili tu nejlepší možnou variantu a ne nutné zlo a obětování krajiny silnici, jak se často říká. Dobrých příkladů řešení dopravy ve světě je mnoho. Na současné trase se pro zlepšení průjezdnosti dají na mnoha místech přidat předjížděcí pruhy i postavit obchvaty obcí. Vývoj automobilů jde dopředu. Než by se postavila zamýšlená nová I/35 dálničního typu, budou už jezdit elektromobily a kamiony budou mít zákaz projíždět obcemi, jak je tomu na západ od našich hranic.

Naše koalice SOS Český ráj prosazuje obchvat Českého ráje od roku 2002. Navržen je v koridoru Mnichovo Hradiště – Jičín, s názvem jižní varianta. Silnice v tomto koridoru odvádí tranzitní dopravu mimo Turnov a mimo Český ráj. Trasa by byla o několik minut delší než trasa středem Českého ráje, ale pro řidiče ekonomicky méně náročná. Nepřekonává výškové rozdíly tak, jak je tomu v případě komplikované a prosazované severní varianty. Jižní varianta využívá stávající stopu z Turnova do Mnichova Hradiště, odkud je potřeba pouze dostavět spojnici na Horní Bousov. Tento přivaděč se zde napojí na komunikaci I/16 z Mladé Boleslavi do Jičína. Tato komunikace se z důvodů skutečné dopravní potřeby neustále zkvalitňuje, jak dnes vidíme na výstavbě obří mimoúrovňové křižovatky v Kosmonosích a nového trojpruhového zkapacitnění z Boleslavi do Martinovic směrem k Jičínu. Postupně se tak stává hlavní dopravní tepnou širšího regionu, na kterou je třeba napojit přivaděč jižní varianty a vytvořit tak obchvat tranzitní dopravy Českého ráje.

Již slavný historik Josef Pekař, rodák z Malého Rohozce, upozorňoval na to, že "zde máme nesmírný krajinný skvost, Český ráj, který je naší morální povinností nutné chránit pro nás i generace budoucí" (výběr z jeho citace).